Tuto kresbu jsem dělala do projektu Ilustrace na téma Kočkopes. Téma mi sedlo, protože ráda dělám dětské ilustrace k příbehům , které si vymýšlíme s cerkou. Eliška k Édovi nakreslila růžového tygříka, jmenuje se Lí. Při samotném kreslení jsme skoro vymysleli celou povídku. Jakmile bude dokončená, přidám ji i s Eliščinou ilustrací do sekce povídky.

ruka

Moje první kresba ruky.

Procitnutí

I když slábne mi zrak

stále koukám do oblak

užívám si světa kolem sebe

užívám si tebe a tebe

Štěstí je život

a já ho chci žít

Roky plynou

nechci je promarnit.

Nechci se honit za přeludem.

Chci v realitě žít.

Každou možnou chvíli

chci šťastná být.

Chci život vnímat

každým kouskem svého těla

Chci dýchat, milovat..

Ach tolik bych toho chtěla.

Touha

Maluji obrázky

tvořím je zlásky

z lásky k sobě

z lásky k tobě

Konečně se věnuji vlastní tvorbě!

Miluji tah tužkou

mohu být i letuškou

Papír snese mnoho 

nejsi žádný džigolo 

Nakreslit tě tak mohu 

ach zlomila jsem tuhu.

Beru si tužku novou

teď chci být supernovou

Tužka po papíře lítá

má duše jen vzlétá

Má duše hoří touhou

byť jen chviličku pouhou

zachytiti světa krásy

právě pohodil jsi vlasy.

Však krásu duše se mi zachytit nedaří....

Ty

Kůži máš jako samet

pouhé pomyšlení na ni

a já sténám blahem.

Vnímám tvé tělo,

tvé doteky, tvůj dech

tlukot tvého srdce.

Když tě zřím

mé smysly se probudí

a hned zbystří.

Snažím se zapamatovat

tvou vůni,

a každičký záhyb tvého těla.

Vnímám tě všemi smysly

ach jak já bych tě teď chtěla.

Temnota

Nenávist mne sžírá

krev teče

proč není čirá

Duše má je kalná

každá změna byla marná

Dosažení cíle nemožná věc

já chtěla jen žíti přec

Chce se mi křičet

zhrdla ani hlásku nevidám

Cche se mi brečet

ani slza mi neukápne

Chci běžet a už se nikdy nezastavit ...

Ztracená

Stále spím a spím

život je jak sen

snad ho nežiji ani já

je to pouhé zdání jen.

V životě nám

se objevil muž

stále tápu

nevím co chci už.

Opět se ztrácím

v moři beznaděje

pomoc prosím

každý se mi směje.